Charcot-Marie-Toothova choroba (CMT) spadá pod širokou škálu degenerativních motorických a senzorických neuropatií. Jedná se o nejčastější nervosvalovou poruchu u lidí. V roce 2008 byly popsány klinické, elektrofyzikální a patologické nálezy senzorické a motorické neuropatie také u malých kníračů. Přestože bylo učiněno několika vědeckých pokroků, nadále zůstává Charcot-Marie-Toothova choroba pozvolna progresivním a nevyléčitelným onemocněním.
Nástup onemocnění u psů je ve věku 2-3 měsíců a klinické příznaky jsou progresivní. U psů starších 3 let, u nichž je diagnostikována CMT, je pozorována dlouhá doba přežití. U mladých malých kníračů do dvou let věku se vyskytují známky regurgitace (návrat spolknuté potravy zpět do úst bez zvracení), což je zapříčiněno zvětšeným jícnem, a dále inspirační dušnost zapříčiněná paralýzou hrtanu. Elektrofyziologické studie odhalily snížení rychlosti vedení vzruchu u některých motorických a senzorických nervů. Může docházet k inkontinenci, příležitostně se vyvíjejí pneumonie nebo progresivní anorexie. Dalšími projevy může být zvláštní chůze zapříčiněná úbytkem svalové hmoty a slabé flexorové reflexy na zadních končetinách.
Neuropatie u kníračů je charakterizována přítomností fokálně složených myelinových obalů (známých jako tomacula) a segmentální demyelinizací. Onemocnění je s největší pravděpodobností spojeno s mutací genu SBF2 (také známý jako MTMR13) nacházející se na psím chromozomu 21. Jedná se o deleci 40 párů bází na 3´konci exonu 19 v důsledku indukce kryptického sestřihu v tomto exonu. Tato genetická varianta vede k předčasnému zařazení stop kodonu do sekvence aminokyselin a tím dojde ke zkrácení výsledného proteinu o 1070 aminokyselin.
Dědičnost mutace způsobující Charcot-Marie-Toothovu chorobu je autosomálně recesivní. Projeví se pouze u jedinců, kteří zdědili mutovanou alelu od obou svých rodičů (recesivní homozygoté). Jedinci, kteří získali mutovanou alelu pouze od jednoho rodiče, jsou klinicky zdraví heterozygoté. Mutovanou alelu však mohou přenést na své potomstvo. V případě krytí dvou heterozygotních jedinců bude teoreticky 25 % potomků zcela zdravých, 50 % potomků přenašečů a 25 % zdědí od obou rodičů mutovanou alelu a budou postižení CMT chorobou.
Ze současných statistických údajů vychází, že 68 % populace malých kníračů mutaci nenese, přibližně 28 % je přenašečů a 4 % populace trpí CMT. Genetickým testem lze zjistit genotyp jedince a vyhnout se tak spojení dvou přenašečů. Testováním lze předejít narození psů postižených CMT chorobou.
Zdroj: laboratoř genomia
