Zpráva o chovu středních kníračů v letech 1999 – 2002

Denisa Havelková

 

Knírač střední černý

V tomto období bylo do plemenné knihy zapsáno 478 štěňat – 259 psů a 219 fen z 92 vrhů.

V roce 1999 bylo zapsáno 83štěňat ze 17 vrhů. 13vrhů se narodilo z tuzemských krytí po  7 českých plemenících a 4 vrhy byly ze zahraničních krytí po  3 plemenících.

V roce  2000  bylo zapsáno 143 štěňat z 31 vrhů . V tomto roce bylo uskutečněno 27 tuzemských krytí ( použito bylo 11 plemeníků ) a  4 zahraniční krytí.  3x v Německu a 1x ve Francii

V roce 2001 bylo zapsáno 109 štěňat z 24 vrhů. 18 vrhů bylo z tuzemských krytí ( použito bylo 11plemeníků ), 6vrhů bylo ze  zahraniční krytí. Podle původu byli použiti:  2x  stejný pes z Francie, 1x Dánský pes, 1x pes z Kanady, 1x Švýcarský, 1x Německý

V roce 2002  bylo zapsáno 135 štěňat z 22 vrhů  z  po 13 plemenících . Pět vrhů se narodilo ze zahraničních, dalších 8 vrhů bylo odchováno po 4 importovaných psech a pouze 10 vrhů bylo zapsáno po 5 českých psech, kteří již pochází ze zahraničních krytí.

Z těchto údajů lze  odvodit, že za poslední léta odchováváme průměrně okolo 20 vrhů středních černých kníračů ročně. Zhruba ¼ odchovaných štěňat se rodí ze zahraničních krytí. Tento fakt se jeví jako velmi příznivý, neboť neustále dochází k rozšiřování chovatelské základny.

 

Ve sledovaném období  bylo importováno 7 jedinců:

Pes Herbert – N del Grande moro z Itálie

Pes Levis Grog od Barbatsutsy – z Ruska

Pes Sebastian vom Mandelröschen – z Německa

Pes Maingret Denver Den – z Běloruska

Fena Rhapsodie de Nador Cleville – z Francie

Pes Malya Mojito – z Itálie

Pes Pedro von den Tombola – ze Švýcarska

 

Vyhodnocení svodů dorostu:

Všeobecně lze říci, že se svodů dorostu  zúčastňuje asi 1/3 odchovaných jedinců.

V letech 1999 – 2002 se na svod dostavilo celkem 190 psů a fen. Vyřazující vada se vyskytla celkem 12x ( což je asi 6 % předvedených jedinců ). Jmenovitě to byla

2x absence M2 horní

3x absence M3

1x kryptorchid

1x výška 55 cm

3x výška 54 cm

1x výška 43 cm

1x výška 41 cm 

Na svodech byly exteriérové i povahové vlastnosti našich černých střeďáků hodnoceny vesměs kladně. Asi 20% předvedených jedinců mělo delší hřbet, či bedra. S tím související vady v utváření horní linie se vyskytly také u 20% zvířat. Na druhou stranu – téměř 42% jedinců  mělo „čistý bonitační kód“

 

Bonitace

Bonitace se zúčastnilo  celkem 110 jedinců, vyřazen byla 1 pes pro absenci M3, 2 psi odstoupili pro výšku 52 a 53 cm. Průměrná výška u psů se pohybuje okolo 49,5cm, u fen okolo 47 cm. Tato situace se mi jeví jako téměř ideální, ale nesmíme zapomínat, že toto jsou pouhá čísla. Ve skutečnosti víme, že většina samců je na horní hranici výšky. Bohužel, toto je problém chovu v celé Evropě, takže je nezbytně nutné, aby riziko přerůstání měli chovatelé stále na paměti!

 

Již po několik let je výborná situace ve skusech, barvě oka a i chudozubost se vyskytuje jen velmi zřídka. Stále  patří k největším bolestem tohoto rázu délka hřbetu či beder a další nedostatky v utváření horní linie Tyto vady se vyskytly téměř u 1/3 hodnocené populace. Dalším nedostatkem, který velmi trápí černé střeďáky jsou vady v POSTAVENÍ pánevních končetin. Ve svodových kódech se písmenko „y“, které označuje tuto vadu, vyskytlo pouze u 20% populace, ale troufám si tvrdit, že černý střeďák s paralelním pohybem pánevních končetin je spíše raritou.

Mezi nedostatky, které již několik let opomíjíme, ale které se v chovu vyskytují jsou vady v nasazení a utváření krku a vady tvaru oka a jeho uložení. O tomto problému jsem se zmiňovala již v předminulé zprávě, nicméně – pravděpodobně tyto nedostatky vidím pouze já, protože jsem je neevidovala v žádné svodové či bonitační kartě, ani v posudku.

V neposlední řadě se chov tohoto rázu začíná potýkat s barvou. Není to zatím ještě žádný zásadní problém, ale platí zde totéž, jako u výšky – je to problém celé Evropy. Proto bych ráda znovu apelovala na rozhodčí, aby mírné nedostatky ve zbarvení nepenalizovali tak přísně. Daleko více by chovu prospělo, kdyby se v posudku objevoval přesnější popis tohoto nedostatku. Tím, že budeme mírně našedlé čí nahnědlé psy posuzovat tvrdě, dospějeme pouze k tomu, že majitelé psů budou své miláčky barvit. Že se tak dostaneme do slepé uličky víme všichni…

Dysplázie kyčelního kloubu

Situace se více méně nemění – okolo 45% zvířat je negativních, spolu s dalšími téměř 30% jedničkových psů se dostáváme k závěru, že zhruba ¾ populace jsou na tom s kyčlemi velmi dobře.

 

Vyšetření na dědičné choroby očí

Doposud bylo vyšetřeno pouze 10 jedinců – všichni byli negativní.

 

 

 

Knírač střední pepř + sůl

 

V letech 1999 až 2002 bylo zapsáno celkem 478 pepřatých štěňat.

V roce 1999 bylo zapsáno  116 štěňat z 20 vrhů.Bylo použito 15 plemeníků – 12 tuzemských + 3 zahraniční  psi z  Polska, Ruska a  Litvy

V roce  2000 bylo zapsáno 97 štěňat z 18 vrhů. Na těchto vrzích se nejvíce podílel ruský pes Sting Fain Monstr, který byl zapůjčen do ČR. Po Stingovi bylo do plemenné knihy zapsáno 65 štěňat z 11 vrhů. Zahraniční krytí byla uskutečněna 2x ( 1x Polským a 1x  Holandským psem.

V roce 2001 bylo zapsáno 140 štěňat z 21 vrhů.

Na 15 tuzemských krytích se podílelo 8 plemeníků

Zahraniční krytí bylo v roce 2001 uskutečněno . Použiti byli psi z Litvy, Itálie , Polska, Švédska , Belgie a Ruska.

V roce 2002 bylo zapsáno 125 štěňat z 20 vrhů. Na těchto 20 vrzích se podílelo 13 plemeníků - 6 vrhů se narodilo ze zahraničních krytí, 9 vrhů bylo po čtyřech importovaných psech a pouze pět vrhů bylo zapsáno po třech českých plemenících, kteří opět všichni pochází ze zahraničních krytí.

Shrnu – li tito informace, mohu říci, že se u nás v posledních letech rodí zhruba 20 vrhů středních pepřáků ročně. I zde je patrná tendence využívat zahraniční plemeníky a tím oživovat český chov.

 

Ve sledovaném období  bylo importováno 9 jedinců:

Fena Trels Eura for Rezlark – byla dovezena z Ruska

Pes Grey Tetis Getman z Ukrajiny

Pes Ave Concorde Mont Blanc z Ruska

Pes Idol Sopol pik Pari z Polska

Fena Larisa v. Achterplätzchen z Německa

Fena Mohner´s Outlaw z Dánska

Pes Dear Cedrik Impresse ze Slovenska

Pes Argenta´s Nils Nobel ze Švédska

Pes Zorba Calvera av Serjas z Norska

 

Vyhodnocení svodů dorostu:

Tak jako u černých střeďáků platí i ze, že se svodů zúčastňuje asi 1/3 populace.

V letech 1999 – 2002 se na svod dostavilo celkem 155 jedinců. Vyřazující vada se vyskytla celkem 11x ( což je opět asi 6 % předvedených jedinců ). Jmenovitě to byla

1x absence řezáku

1x absence P1

1x absence P3

1x absence jedné M3

1x absence M3 oboustranně

1x monorchid

2x kohoutková výška 42cm a 3x kohoutková výška 43 cm.

Obzvláště u tohoto barevného rázu lze jen těžko vyvozovat nějaké závěry o situaci v chovu pouze ze svodových kódů. Asi 70% populace má totiž „čistý svodový kód“. Vady , vyskytující se v míře do 10% procent  se týkaly pouze délky hřbetu a beder a dále byl evidován zejména klenutý hřbet a bedra či spáditá záď. Na první pohled by mohlo dojít k mylnému dojmu, že populace našich pepřáků je téměř dokonalá. Nesmíme však zapomínat na to, že podprůměrní jedinci, nebo jedinci s vyřazujícími vadami se chovatelských akcí téměř nezúčastňují. A nesmíme zapomínat ani na to, že leckde dochází mírně řečeno k benevolentnímu posuzování svodů dorostu. Pak je velmi obtížné shromážděné údaje seriozně vyhodnotit.

 

Bonitace

Bonitace se zúčastnilo  celkem 94 jedinců. I zde platí totéž, jako u svodů – patrně se naši pepřáci blíží dokonalosti, neboť 43 psů a fen mělo čistý bonitační kód. To je 46% předvedených zvířat. Vyřazující vada se vyskytla celkem 3x - 1x chybějící řezák ( na svodu nebyl zaznamenán ), 1x absence P3, 1x výška 52 cm. I u tohoto barevného rázu je již po několik let výborná situace ve skusech, barvě oka a i chudozubost se vyskytuje jen velmi zřídka. Stále  patří k největším bolestem tohoto rázu délka hřbetu či beder a další nedostatky v utváření horní linie.

Průměrná výška u psů se pohybuje okolo 47,5cm, u fen okolo 46,5 cm.

Zde bych se ráda zastavila. Na chovatelských akcích se setkáváme se dvěma extrémy. Na jedné straně vidíme drobounké fenky, jejichž majitel je stěží „nastrká“ pod míru tak, aby prošli při měření „ s odřenýma ušima“. Mimo již zmiňovaných fen s kohoutkovou výškou 42 a 43 cm, bylo na svodech dalších 8 fen s kohoutkovou výškou 44cm. Na druhé straně vídáme velmi mohutné feny, které mívají zastřený pohlavní výraz. Ani jedno není ideální a je otázkou názoru, co z toho je větší vada.

Byla bych ráda, kdyby se na tento jev posuzovatelé zaměřili a obě odchylky pečlivě evidovali.

 

Dysplázie kyčelního kloubu

Situace se více méně nemění – zhruba 50% má kyčle bez nálezu, nebo pouze dysplázii prvního stupně, druhá polovina populace má dysplázii 2, nebo 3. stupně.

 

Vyšetření na dědičné choroby očí

Doposud bylo vyšetřeni pouze 3 jedinci – všichni byli negativní.

 

Závěrem bych si dovolila několik poznámek, které se většinou týkají obou barevných rázů.

Jsem velmi spokojená s tím, jak dochází k oživení krve u našich střeďáků. Díky hrstce nadšenců, kteří jezdí na krytí do zahraničí a importují stále další a další jedince jsme se dostali do situace, kdy už máme téměř z každé země v Evropě nějakou zajímavou krev. Populace střeďáků se tak stává velmi variabilní. Vzhledem k tomu, že v posledních letech nedochází k plošnému využíván jednoho plemeníka, lze předpokládat, že v brzké době nedojde ke zpětnému zúžení chovatelské základny.

Na druhé straně ale musím říci, že i v exteriéru jsou naši knírači značně variabilní.  Je to tím, v některých pobočkách stále působí hlavně místní plemeníci. Přála bych všem poradcům chovu, aby nebyli majiteli fen tlačeni k vystavení krycího listu na nejblíže bydlícího krycího psa. A přála bych chovu, aby některé fenky nebyly kryty pouze „ze zdravotních důvodů“. Všichni víme, že toto  chovu a vlastně ani samotné feně příliš nepomůže.

Ještě bych se ráda zmínila o tom, že naši střeďáci jsou zahraničními rozhodčími a chovateli hodnoceni velmi kladně.

V minulých letech získali naši psi několik velmi prestižních titulů:

Např. 2x titul ISPU vítěz ( Unesco a Witch  Grand Calvera ), 1x Mladý ISPU vítěz ( Walentina Grand Calvera )  ,  1x Bundesjugendsieger a BOB ( Theo Grand Calvera ), 1x Světový vít. mladých ( Nostradamus Grand Calvera ), 2x Evropský vítěz mladých ( Isolde a Victory in Black Grand Calvera ).

Pes Herbert del Grande Moro získal titul Evropský vítěz v roce 2000 a v loňském roce tento titul obhájil.

Neméně úctyhodné jsou úspěchy fen Dorren a Dottie Bohemia Cardinal, které se na světové výstavě v Amsterdamu shodně umístily na fantastickém druhém místě v mezitřídě a ve třídě otevřené.

U pepřáků je třeba vyzdvihnout úspěch psa Hoszúbereki Császár Gama, který na Evropské výstavě vyhrál třídu veteránů, a feny Perfect Penelope ze Záhrabské, která na téže výstavě skončila jako výborná druhá ve třídě mladých.

Nezbývá než říci, že naši černí střeďáci patří mezi evropskou elitu. Doufám, že i pepřáci je budou následovat.