Článek 1
Název a sídlo žadatele
(1)
Tento řád
ochrany zvířat při chovu byl zpracován a je určen pro Českomoravskou
kynologickou unii se sídlem Jankovcova 53/1522, 170 00 Praha 7, IČ 69781621, zastoupenou
předsedou (kterým je volený funkcionář), tel. 234 602 275, fax:
234 602 278, e-mail: cmku@cmku.cz (dále jen „ČMKU“).
(2) ČMKU je sdružením právnických osob. Její činnost je
zaměřena výhradně na zájmovou, obecně prospěšnou kynologickou činnost. Seznam
právnických osob - členů ČMKU je uveden v Příloze č. 1 tohoto řádu
ochrany zvířat při chovu.
(3) Tento Řád je platný pro všechny členy ČMKU a jejich
členy - fyzické osoby. Členové klubů jsou povinni se s tímto Řádem
seznámit a řídit se jím.
(4) Žadatel uvedený v odstavci (1) vydává
v souladu s ustanoveními zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu
zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, po projednání a schválení
Ústřední komisí pro ochranu zvířat tento ,,Řád ochrany zvířat při chovu psů Českomoravské
kynologické unie (dále jen ,,Řád“).
Článek 2
Účel a cíle Řádu
(1)
Účelem Řádu je metodicky stanovit podmínky a pravidla chovu a ustájení psů
podle současných požadavků na ochranu zvířat a péči o jejich pohodu. Cílem Řádu
je zabezpečení ochrany psů při chovu a zajištění jejich pohody, dále informovanost chovatelů a držitelů psů o podmínkách
ochrany zvířat, aby mohli zabezpečit stanovené podmínky a zlepšování ochrany
psů a činností chovatelů.
Cílem chovu psů v rámci ČMKU je chov čistokrevných plemen
psů s průkazem původu, při zachování biologického zdraví každého jedince,
charakteristických vloh a vlastností specifických pro jednotlivá plemena tak,
jak jsou popsána standardy Mezinárodní kynologické federace – Federation Cynologique
Internationale (dále jen „FCI“), nebo národními standardy v případě plemen
FCI dosud neuznaných.
Řád je základní normou pro zájmový chov plemen psů
začleněných do ČMKU.
(2) Řád nenahrazuje ustanovení a podmínky stanovené
právními předpisy, zejména zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat
proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 166/1999 Sb., o
veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon),
ve znění pozdějších předpisů (např. doklad o provedení stanovených vyšetření
zvířat, kontrola zdravotního stavu zvířat).
Článek 3
Druh chovaných zvířat,
biologická charakteristika, fyziologické a etologické nároky zvířat
(1) Druh chovaných zvířat:
Pes domácí (lat. Canis familiaris), řád šelmy (Carnivora),
čeleď psovití – psovité šelmy (Canidae).
Chována jsou všechna plemena psů popsaná jednotlivě
standardy FCI nebo národními standardy v případě plemen FCI dosud
neuznaných (tzv. národní plemena). Jedná se pouze o psy s průkazem původu.
Seznam plemen a jejich zařazení do skupin FCI i seznam národních plemen je
uveden v Příloze č. 2 k tomuto Řádu.
Podle vlastností je základní dělení plemen psů do celkem
10 skupin FCI následující:
Skupina I. Pastevečtí a honáčtí psi kromě
švýcarských salašnických psů
Skupina II. Pinčové, knírači, molosové a
švýcarští salašničtí psi
Skupina III. Teriéři
Skupina IV. Jezevčíci
Skupina V. Špicové a primitivní plemena
Skupina VI. Honiči, barváři a příbuzná plemena
Skupina VII. Ohaři
Skupina VIII. Retrívři, slídiči a vodní psi
Skupina IX. Společenští a doprovodní psi
Skupina X. Chrti
Úplný seznam plemen FCI je zveřejněn na adrese www.fci.be pod ikonou „standardy“.
Plemena dosud neuznaná FCI, jinak zvaná národní plemena,
tvoří samostatnou skupinu.
Úplný seznam národních plemen zastřešených ČMKU je možno
najít na adrese www.cmku.cz pod odkazem
„plemena“.
(2) Základní biologická charakteristika:
Pes je savec, masožravá šelma.
Smysly psa: vynikající čich, velmi dobrý sluch, zrak je
méně významný - slabší, pes vnímá barvy ne zcela shodně s člověkem.
Potrava psa: převážně, ale nikoliv výhradně masitá.
Sociální
vztahy a chování: pes je smečkové zvíře s rozvinutým sociálním chováním.
Smečky jsou založeny na hierarchickém rodinném principu s přirozenou
dominancí rodičovského páru, což je při správné výchově dobře využitelné pro
soužití s člověkem. Pes je teritoriální zvíře, především hlídač. Pro psa
je přirozené lovecké chování a je pro něj typická spolupráce při lovu. Lovecké
chování je u některých plemen utlumeno.
Vztah k lidem: pes je vynikající společník, pomocník
člověka při různých činnostech.
Kontakt psa se smečkou (i lidskou v přeneseném slova
smyslu) je naprosto nezbytný.
(3) Fyziologické a etologické nároky podle věkové
kategorie psů s přihlédnutím ke kohoutkové výšce a váze dosažené v dospělosti:
Nároky jednotlivých plemen psů jsou různé.
Základní
dělení psů podle kohoutkové výšky dosažené v dospělosti je na malá plemena do
kohoutkové výšky 50 cm a velká plemena nad 50 cm. Podle tohoto základního
dělení se zařazují psi a feny do chovu viz čl. 8 tohoto Řádu.
Podle váhy dosažené v dospělosti je základní dělení plemen
následující:
- trpasličí plemena (v dospělosti do 5 kg), štěně do 6 - 7
měsíců věku
- střední plemena ( v dospělosti do 25 kg), štěně do 12
měsíců věku
- velká plemena (v dospělosti do 40 kg), štěně do 18
měsíců věku
- obří plemena (v dospělosti nad 40 kg), štěně do 24
měsíců věku
Výše
uvedenému schématu odpovídají nároky na častější krmení (až 6x denně) a druh
potravy pro štěňata. Výživa rostoucího psa zvláště velkých a obřích plemen by
měla zohledňovat prevenci nadměrně rychlého růstu a prevenci nadbytku vápníku v
krmné dávce.
Dospělí psi malých a trpasličích plemen jsou zpravidla
velice živí, aktivní a potřebují velké množství energie. Psi jsou krmeni
zpravidla 1 krmnou dávkou denně, což platí i pro plemena velká a obří, u
kterých je ale v dospělosti energetická náročnost nižší.
Pro psy pracovní a ve sportovním výcviku je vhodný vyšší
počet krmných dávek denně, energetická hodnota krmiva musí odpovídat nárokům
kladeným na psa.
Březí a kojící feny je také nutno krmit častěji, krmná
dávka se zvyšuje až na dvojnásobek. Fenu v poslední třetině březosti a fenu
kojící je vhodné krmit potravou odpovídající štěněčí.
Staří psi - psi začínají stárnout v závislosti na plemenu
v různém věku. Obecně platí, že délka života u psů velkých plemen je kratší než
u plemen malých. U velkých a obřích plemen se za seniora považuje pes ve věku
od 7 let, u malých a trpasličích plemen až ve věku od 10 - 12 let. Stárnutím
organismus slábne, běžné fyziologické pochody jsou zpomalené. Tomu odpovídá
nutriční skladba potravy, 2 krmné dávky denně se doporučují.
Psům v každém věku je nutné zajistit volný přístup k pitné
vodě, dostatek volného pohybu a kontakt se smečkou (viz čl. 3 (2) tohoto Řádu).
(4) Chovem sledované vlastnosti nebo znaky psů jsou
následující:
Chovem se rozumí cílevědomá plemenitba čistokrevných psů
s průkazem původu, respektující zásady genetického zdraví jedince i celé
populace. Informace o kontrole zdraví a dědičných vlastností jsou popsány
v čl. 5 (3) tohoto Řádu.
Chovem je sledováno
zachování biologického zdraví každého jedince a charakteristických vloh a
vlastností specifických pro jednotlivá plemena. Toho lze dosáhnout pouze cíleným
výběrem biologicky i geneticky zdravých jedinců do chovu. Při výběru do chovu
rozhoduje v prvé řadě co největší shoda jedince s požadavky, které na
něj klade standard plemene. (Pozn. standardy plemen FCI zpravidla obsahují
klausuli: „Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují
fyzické abnormality nebo poruchy chování“). Výběr do chovu může být proveden
nejdříve ve věku od 12 měsíců u malých plemen do kohoutkové výšky 50 cm a ve
věku od 15 měsíců u velkých plemen s kohoutkovou výškou nad 50 cm. Podmínky
pro chovné jedince viz čl. 8 tohoto Řádu. O zařazení jedince do chovu rozhodují
odborníci z řad chovatelů a rozhodčích exteriéru psů a to jak na
výstavách, tak na svodech mladých, bonitacích či popisných přehlídkách. Při zařazování
jedince do chovu musí být přihlédnuto ke stanovisku veterinárního lékaře, při
posuzování eventuelních dědičných vad, které mohou ovlivnit zdravotní stav jak
daného jedince, tak jeho potomstva.
Čistokrevný pes je dědičně zdravý tehdy, jestliže zdědí
standardní znaky, plemenný typ a povahu, jež jsou pro plemeno typické, nezdědí
však dědičné vady, které by mohly nepříznivě ovlivnit funkční zdraví jeho
potomků. Je třeba dbát na to, aby nedocházelo ke zveličování a přehánění
plemenných znaků, které by následně mohlo nepříznivě ovlivnit funkční zdraví
psů. Do chovu nejsou připuštěni zejména psi, kteří mají vady, jež je
z chovu vylučují. Jedná se např. o slabé povahy, vrozenou hluchotu nebo
slepotu, zaječí pysk, rozštěp patra, značné vady chrupu a anomálie čelistí,
oční choroby jako PRA, epilepsii, kryptorchismus, monorchismus, albinismus,
nesprávné zbarvení, jakož i zjištěné těžké dysplazie kyčelních a loketních
kloubů, eventuelně luxace pately (čéšky). Chov na těchto jedincích lze
považovat za týrání chovem, ke kterému nesmí dojít.
Psi, kteří nejsou zcela dědičně zdraví, nemohou být
zařazováni do chovu. Pokud tomu odpovídá jejich zdravotní stav, jsou využíváni
především jako společníci lidí a nemohou být utráceni. Viz čl. 5 (4).
(5)
Chovatel musí být schopen:
a) rozpoznat zjevné příznaky
zhoršeného zdravotního stavu psů,
b) zjistit změny v chování psů,
c) určit, zda celkové prostředí je
vhodné k zachování zdraví a pohody psů.
Článek 4
Objekty, zařízení a
vybavení pro chov psů
Chovatel je povinen udržovat co nejlepší úroveň
chovu psů. Je povinen psům zajistit odpovídající ustájení, krmení, ošetřování a
zejména socializaci prostřednictvím kontaktu s lidmi, jinými psy, jiným
prostředím. Měl by mít v držení pouze takový počet psů, o které je schopen
se řádně starat, zajistit jim individuální péči a dostatek pohybu. Starým a
nemocným psům musí zajistit zvýšenou péči a pozornost, stejně tak březím a
kojícím fenám a štěňatům. Pro chov a držení psů je nutné vytvořit podmínky v
souladu s platnou legislativou.
(1) Zásady pro
budování a provoz objektů, zařízení a vybavení pro chov psů a péče o ně jsou
následující:
Držení a chov psů v bytě.
Tento Řád pojednává o psech v zájmových
chovech. Tito psi jsou především společníci lidí a jsou zpravidla chováni
v bytě chovatele, drženi v bytě držitele. Takto držení psi nesmí být
trvale umístěni v uzavřené kleci. To je přípustné pouze v mimořádných případech
a na dobu nezbytně nutnou (např. onemocnění, zranění psa, nutnost udržet jej v
klidu). Psům musí být dána možnost volného pohybu mimo jimi obývané prostory
alespoň 1x denně. Psům je nutno umožnit základní potřebu vyměšování několikrát
denně. Plochy určené pro pobyt v bytě musí být tak velké, aby se pes mohl volně
pohybovat. Prostory musí být čisté a suché. Denní světlo je nezbytné. V
místnostech je nutné zajistit větrání a vhodnou teplotu (ideální 18 - 20º
C). Psům musí být vyhrazeno nerušené místo pro odpočinek Psi musí mít trvale
zajištěn přístup k pitné vodě. Pro březí, rodící a kojící feny je bezpodmínečně
nutné zajistit nerušené místo. Zřízení porodního boxu a boxu pro fenu se
štěňaty se doporučuje. Štěňatům, která dosud nemají termoregulační schopnost,
je nutno zajistit odchov v místnosti s teplotou 25 - 30º C bez průvanu.
Držení a chov psů mimo byt.
Psy je dále možno držet ve vhodných
uzavřených prostorách mimo byt, např. v psincích a nebo v částečně otevřených
prostorách - v boxech a kotcích.
a) velikost prostor je následující:
Držení a chov psů
v klecích – minimální rozměry zařízení
|
výška psa v kohoutku v cm
|
min. plocha podlahy klece
na 1 psa v m²
|
min. výška klece v cm
|
30
|
0,75
|
60
|
40
|
1,00
|
80
|
70
|
1,75
|
140
|
Držení a chov psů
v boxech – minimální rozměry zařízení
|
hmotnost psa
v kg
|
min. plocha podlahy boxu pro 1
psa v m²
|
minimální plocha přilehlého
výběhu na 1 psa v m²
|
do 3 psů
|
více než 3 psi
|
do 6
|
0,5
|
0,5
|
0,5
|
6 - 10
|
0,7
|
1,4
|
1,2
|
10 - 20
|
1,2
|
1,6
|
1,4
|
20 -30
|
1,7
|
1,9
|
1,6
|
nad 30
|
2,0
|
2,0
|
1,8
|
b) vybavení a zabezpečení pro
ochranu a pohodu zvířat je následující:
Drženým psům musí být poskytnuta
alespoň jedenkrát denně možnost volného pohybu mimo klec či box, pokud možno na
volném prostranství v exteriéru. Pohyb v krytých prostorách např. při
nepříznivém počasí je možný. Plochy určené pro výběh musí být tak velké, aby se
pes mohl volně pohybovat. Psům musí být umožněna základní biologická potřeba
vyměšování několikrát denně. Jejich výkaly musí být z klecí a boxů pravidelně
odstraňovány. Boxy a klece musí být udržovány čisté, suché a bez parazitů. Psi
nesmí být v klecích a boxech trvale uvazováni. Pokud jsou psi drženi v
uzavřených prostorách, musí zde být zajištěn přístup denního světla, musí být
zamezeno vlhkosti a průvanu. Požadovaná teplota 18 - 20º C. Každý pes musí
mít zajištěn tepelně izolovaný prostor na odpočinek. V kleci či boxu
musí být napáječka nebo miska s pitnou vodou.
c) povrch použitých prostor je následující:
Podlahy
klecí a boxů nesmí být mřížové, pokud jsou takové, celá plocha musí být pokryta
vhodným materiálem, který zamezí propadnutí tlapky (např. koberec, vhodné
materiály ze dřeva, papíru a kombinací obou, zdravotně nezávadné). Dělící stěny
mezi boxy musí být utvářeny tak, aby se psi nemohli vzájemně poranit. Snadné
čištění a možnost dezinfekce povrchů je nutná. Chovatelská zařízení musí být
konstruována tak, aby bylo zabráněno zranění a utrpení zvířat.
d)
prostor je zabezpečen před nepříznivými klimatickými vlivy a je zajištěno
zastínění, a to takto (týká se zejména boxů):
Psi musí mít možnost volného
přístupu k chráněnému místu, kde najdou útočiště před extrémními teplotami a
dalšími vlivy počasí. V boxu je umístěna vhodná, pokud možno izolovaná bouda
jako místo pro nerušený odpočinek. Velikost boudy odpovídá tělesným rozměrům
psa. Pes musí mít možnost si v boudě pohodlně lehnout a postavit se.
e)
způsob a četnost denního krmení a napájení je následující:
Psi
musí mít trvale volný přístup k čisté pitné vodě. Četnost krmení odpovídá
plemenu a věku. Základní schéma: štěňata do věku 1/2 roku cca 6x denně, mladí
psi ve vývoji, psi v pracovním výcviku a březí feny cca 2x denně, dospělí
jedinci 1x denně, staří psi cca 2 x denně. Podrobnější schéma krmení viz článek
3. (3). Častější krmení - rozložení denních krmných dávek je možné.
f) nároky na zabezpečení potřebných
krmiv a jejich nezbytné zásoby jsou následující:
Psy je nutno krmit potravou vhodnou
pro masožravce v množství dle plemene, kde základním kriteriem je velikost psa.
Základní složení tvoří cca 60% masa a 40% přílohy. Krmení je možno
připravovat individuálně, jako vařenou stravu, kdy základem je čerstvé maso,
zmrazené masové polotovary a příloha jako rýže, ovesné vločky či těstoviny.
Doporučuje se tuto stravu doplňovat krmnými a vitamínovými doplňky. Dále je
možné krmit vhodnými průmyslovými krmivy (granule pro psy, psí konzervy), které
tvoří kompletní, vyváženou stravu. Podávání vitamínových doplňků je nutné u
méně kvalitních průmyslových krmiv. V případě podávání superprémiových krmiv
jsou vitamínové doplňky nevhodné. Dávkování doporučuje výrobce průmyslového
krmiva.
(2) Psi mají k dispozici tato zařízení:
Vhodný box či klec, vyhrazené místo na ochranu před
nepříznivými vlivy počasí, místo na spaní, vybavení pro dodávku pitné vody. V
chovatelských zařízeních, kde je ustájeno více jedinců se musí zřídit porodní
boxy a oddělená místa pro kojící feny se štěňaty. V těchto místech je nutno zajistit
teplotu 25 - 30ºC pro malá štěňata, která dosud nemají termoregulaci.
Místo musí být světlé (denní světlo), čisté, suché a bez průvanu. Fena musí mít
k dispozici porodní bednu, která umožňuje bezproblémový odchov štěňat. Rozměry
se řídí velikostí plemene. Bedna musí být opatřena vhodným, snadno dezinfikovatelným
a čistitelným povrchem a snadno měnitelnou podestýlkou (látka, sláma,...). Fena
musí mít dostatek místa na ležení. Boky porodní bedny je vhodné opatřit
zarážkou (podle velikosti štěňat), pod kterou se mohou štěňata schovat a
ochránit se tak proti zalehnutí fenou.
(3) Zamezení úniku psů z chovatelského zařízení:
Chovatelské
zařízení musí být konstruováno tak, aby bylo možné předejít nechtěnému úniku
psů mimo vyhrazené prostory. Vstupy do klecí, boxů a chovatelských zařízení je
nutno zajistit proti nechtěnému otevření zevnitř. Výběhy je nutno oplotit tak,
aby se psi o oplocení nezranili, ale nepřekonali je. Majitel chovatelského
zařízení je povinen pravidelně kontrolovat kvalitu zařízení a zajistit včas
opravy tak, aby úniku psů předešel.
(4) K desinfekci a čištění jsou používány nedráždivé
látky a prostředky. V době provádění desinfekce nemají zvířata přístup do
prostoru, kde je desinfekce prováděna.
(5) Chovatel zajistí nebo manipuluje se psy tak, aby:
a) se psy bylo zacházeno klidně a
rozhodně a měli zabezpečenou pohodu, nebyli drážděni nebo týráni a bylo
minimalizováno riziko jejich poranění;
b) osoby manipulující se psy
přistupovaly k nemocnému či poraněnému psu vždy se zvýšenou opatrností a
aby zvláštní pozornost věnovaly přístupu ke psům, kteří se projevují jako
nebezpeční a při zacházení s nimi byly jištěny další osobou;
c) při provádění speciálních úkonů,
např. veterinárních zákroků, které provádí odborně způsobilá osoba, byl na
místě, kde se zákrok provádí, potřebný počet dalších poučených osob;
d) při provádění zvláštních úkonů u
neklidných psů byly použity vhodné prostředky k fixaci psa, nebo podán
zklidňující preparát veterinárním lékařem;
e) osoby manipulující se psy
věnovaly zvýšenou pozornost zvířatům v situacích doprovázených hlukem nebo
jinými negativními podněty,
f) osoby manipulující se psy byly informovány o opatřeních v případě mimořádných
opatření (např. útěk psa mimo vyhrazené prostory, požár) a zabezpečily ochranu
psů před utrpením a vznikem nebezpečných situací,
g) chovatel zabezpečí hygienu,
výživu a bezvadný zdravotní stav psů, u seniorů a hendikepovaných psů co
nejlepší zdravotní stav,
h) chovatel zajistí odborné služby
veterinárního lékaře, zejména pravidelné prohlídky a očkování držených psů.
Čl. 5
Zákroky spojené
s ochranou psů, zajištění jejich zdraví a pohody
(1) K ochraně psů, zajištění jejich zdraví a pohody
se provádějí tyto zákroky:
kromě zajištění vhodného prostoru a krmení viz čl. 4 je
povinností chovatele zajistit psu povinné každoroční očkování proti vzteklině a
další vakcinaci dle doporučení příslušného veterinárního lékaře s přihlédnutím
k nákazové situaci v místě bydliště. Dále je nutné zajistit pravidelné odčervování
psů dle věku, nákazové situace a doporučení veterinárního lékaře. Chovatel -
držitel psa je povinen pravidelně kontrolovat:
- čistotu a zdravotní stav uší a očí,
- kůži a srst na výskyt vnějších parazitů,
- chrup a dásně s ohledem na jeho stav (zlomený zub,
zánět, zubní kámen...)
- délku drápků
- případně stav análních žlázek.
(2) Péče o feny ve stadiu rozmnožování a o feny a štěňata
po narození je zajišťována takto:
- zvýšeným dozorem
nad březí, rodící a kojící fenou,
- zvýšenou kvalitou a
četností denních dávek krmiva,
- zvýšením dodržování
hygieny jak u feny tak u chovatele,
-
pokud to
vyžaduje zdravotní stav feny, nebo s ohledem na počet štěňat, zajištěním
kojné feny nebo umělé výživy pro štěňata,
- zajištěním pohody
feny a vrhu viz čl. 4. (2) tohoto Řádu.
(3) Zásady sledování dědičnosti zdraví a sledovaných
genetických znaků:
Prostřednictvím kontrol či přejímek vrhů, kontrolou
mladých jedinců na svodech a kontrolou dospělých jedinců při zařazování do
chovu jsou kontrolovány základní zdravotní parametry a plemenné znaky.
Prostřednictvím veterinárních lékařů, zejména specialistů
na jednotlivá onemocnění psů jsou kontrolována zdravotní kriteria jako je:
- stupeň dysplazie kyčelního kloubu (DKK) a lokte (DKL),
- stupeň luxace čéšky (LP),
- kontrola dědičných očních chorob (např. PRA)
- kontrola srdečních onemocnění
a další dle problematiky jednotlivých plemen.
(4) Psi, kteří nevykazují všechny vlastnosti požadované
standardem ať už se týkají zdraví nebo exteriéru a nejsou zařazeni do chovu,
působí zpravidla jako společníci lidí. Zpravidla nejsou využíváni ani
k práci či lovu. Nároky na ně kladené musí být přizpůsobeny zejména jejich
zdravotnímu stavu. Takoví jedinci nemohou být utráceni.
(5) V chovu chovatel zajistí:
a) veterinární péči a prevenci
formou zabezpečení pravidelných veterinárních prohlídek, které provádí
veterinární lékař,
b) udržování ideálního výživného
stavu psů používáním kvalitního krmiva,
c) pohodu psů vhodným ustájením, kontaktem s člověkem
a jinými psy, nerušeným odpočinkem, zajištění kontaktu s ostatními zvířaty,
d) očkováním - ze zákona je povinná
každoroční opakovaná vakcinace proti vzteklině, další očkování dle dané
nákazové situace a doporučení ošetřujícího veterinárního lékaře.
e) pravidelná odčervení
profylaktická 2 - 4x ročně, léčebná při výskytu vnitřních parazitů.
(6) Označování psů provádí pouze veterinární lékař nebo
osoba odborně způsobilá podle § 59 veterinárního zákona. Psi jsou označováni
tetováním (ucho nebo slabina) nebo čipováním. Obojí označení je možné. Zda bude
pes označen čipem nebo tetováním a lokalizaci tetování určí členský subjekt
ČMKU - chovatelský klub, který řídí chov plemene. Umístění čipu je jednotné, na
krku z levé strany.
(7)
Kupírováním uší se rozumí kosmetický zákrok na obou stranách hlavy zvířete,
v jehož důsledku dochází v podobném tvaru ke ztrátě ušního boltce a
tím ke změně vzhledu zvířete. Kupírování uší se podle ustanovení § 4 odst. 1
písm. g) zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání považuje
výslovně za týrání.
Zákon na ochranu zvířat proti týrání zakazuje propagaci
týrání. Za propagaci týrání se podle § 4a považuje zejména: vystavování, jiné
demonstrace nebo předvádění zvířete, na kterém byl proveden zákrok uvedený v §
4 odst. 1 písm. g), na veřejném vystoupení nebo svodu zvířat. Toto ustanovení
považuje za propagaci týrání zvířat předvedení kupírovaného jedince na
jakékoliv veřejné akci. Na akcích ČMKU je zakázáno předvádění psů
s kupírovanýma ušima.
Článek 6
Povolené způsoby
usmrcení nebo zákroky k regulace populace
(1) Povolené zákroky k regulaci populace provádí
pouze veterinární lékař.
(2) Usmrtit psa může pouze veterinární lékař po posouzení
jeho zdravotního stavu, a to v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na
ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem k usmrcení
může být pouze:
- slabost,
- nevyléčitelná nemoc,
- těžké poranění,
- genetická nebo vrozená vada,
- celkové vyčerpání nebo stáří zvířete,
jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením.
(3) V žádném případě není povoleno utrácet tzv. nadpočetná
štěňata, nebo štěňata, která vykazují nežádoucí exteriérové znaky pro dané
plemeno (např. nestandardní zbarvení).
Čl. 7
Přeprava zvířat
(1) Přeprava psů musí být prováděna v souladu se
zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších
předpisů, s vyhláškou č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě.
(2) Psy lze přepravovat pouze v dopravních
prostředcích, které jsou konstruovány tak, aby technicky zabezpečily pohodu
psů, minimalizovaly možnost jejich zranění při přepravě, umožňovaly pravidelnou
kontrolu stavu zvířat a jejich pohody a splňovaly technické požadavky a měly
stanovené vybavení.
a) Přeprava autem.
Psi musí mít zajištěn dostatek prostoru, aby mohli
zaujmout přirozenou polohu, která jim umožní korigovat pohyby vozidla. Psi musí
být umístěni ve vozidle tak, aby neohrozili ani řidiče ani sebe. Psy není
dovoleno přepravovat v uzavřených prostorách aut bez dostatečného přístupu
světla. Přepravní prostor musí být také dostatečně větratelný. Při přepravě
musí být psi pod dohledem člověka. V případě delší přepravy musí být psi krmeni
a napájeni častěji, krmeni minimálně 1x za 12 hodin, napájeni minimálně 1 x za
4 - 6 hodin dle klimatických podmínek. Psům musí být umožněno pravidelné
venčení a musí mít možnost venčení alespoň v intervalech, na jaké jsou zvyklí.
b) Přeprava v přívěsných vozících aut.
Je povolena pouze ve vozících, které jsou speciálně
uzpůsobeny přepravě zvířat dle technického osvědčení. Podmínky obdobné jako v
čl. 7 (2) a).
c)
Přeprava dopravním prostředkem, kdy pes je umístěn v přepravním boxu.
Rozměry
přepravního boxu musí psu umožnit alespoň pohodlné ležení. Dvířka boxu musí být
zajištěna proti samovolnému otevření zevnitř. Pokud je pes přepravován
v boxu, který mu umožňuje pouze pohodlné ležení, může být takto
přepravován po dobu maximálně 6 hodin. Pokud cesta přesáhne tuto dobu, může
být pes přepravován pouze v boxu, který je popsán v čl. 7 (2) f). Ostatní
podmínky obdobné jako v čl. 7 (2) a).
d) Přeprava hromadnou dopravou.
Podmínky umístění psa určuje dopravce, za pohodu psa
odpovídá držitel, resp. doprovod psa.
e) Ponechání psa v uzavřeném dopravním prostředku bez
dozoru člověka.
Toto je povoleno pouze vyjímečně a krátkodobě. Psu musí být
v takovém případě zajištěn dostatek vzduchu, prostoru, případně světla a dále
vhodná teplota prostředí (např. funkční klimatizace v létě a topení v zimě).
Delší ponechání psa v uzavřeném prostoru dopravního prostředku může být
považováno za týrání.
f) Letecká přeprava.
Podmínky přepravy psů určuje dopravce. Držitel psa však
musí zajistit, aby pes byl při přepravě ochráněn. Přepravní kontejnery musí mít
takové rozměry, aby pes mohl přirozeně stát, snadno se otočit a bez problémů si
lehat a vstávat. Rozměry přepravních boxů se odvozují od velikosti psa. Délka
boxu odpovídá délce psa měřené od čenichu po nasazení ocasu. Výška boxu nesmí
být nižší než je výška přirozeně stojícího psa včetně uší, pokud jsou
postaveny. Šířka boxu je dvojnásobkem šířky těla psa, měřené v nejširším místě
těla. Pokud jsou boxy plastové z houževnatého materiálu, musí být opatřeny
dvířky z kovu, se zámkem, který znemožňuje otevření zevnitř.
(3) V prostorech přepravních prostředků, v nichž
jsou přepravováni psi, se nesmí manipulovat s volným ohněm, nesmí být
současně přepravovány předměty, které by mohly nepříznivě ovlivnit pohodu psů
nebo poškodit jejich zdraví, zejména látky dráždivé a hořlaviny.
(4) Osoby, které se psy manipulují, jsou poučeny zejména
v oblasti zacházení se psy.
Čl. 8
Podmínky pro chovné psy
a feny
Základní
podmínky pro chov psů jsou následující:
a) věkové
omezení chovných zvířat, které je
-
u malých plemen
do 50 cm kohoutkové výšky 15 měsíců až 8 let u fen, 15 měsíců až
neomezeně u psů (do
dosažení věku 8 let je možno fenu nakrýt),
- u velkých plemen nad
50 cm kohoutkové výšky 18 měsíců až 8 let u fen, 18 měsíců až neomezeně u psů
(do dosažení věku 8 let je možno fenu nakrýt),
b) u fen
starších 8 let lze povolit jedno výjimečné zabřeznutí, pokud chovatel předloží
potvrzení
veterinárního lékaře o vyšetření zvířete přibližně jeden měsíc před
předpokládanou říjí
s dobrozdáním, že zdravotní stav březost umožňuje bez nadměrných rizik,
c) umělá
inseminace, kterou může provést pouze osoba odborně způsobilá podle
veterinárního
zákona
nebo plemenářského zákona (zákon č. 154/2000 a č. 166/1999), se nesmí používat
mezi
jedinci, kteří se již předtím nereprodukovali přirozeným způsobem,
d) během
jednoho kalendářního dne smí chovný pes krýt jen jednu fenu,
e) fena
kojí pouze takový počet štěňat, který odpovídá její zdravotní kondici podle
posouzení
veterinárním lékařem, pokud fena nemůže kojit všechna štěňata, je chovatel
povinen zajistit
kojnou
fenu, nebo vhodnou umělou výživu pro štěňata,
f)
maximální počet vrhů u chovné feny je 3 za období dvou kalendářních let,
ideální počet je
1 vrh
ročně; vrh, kdy fena porodí pouze jedno štěně, je započítáván jako regulérní
vrh,
g)
minimální věk pro odběr štěňat od feny je 50 dnů.
Článek 9
Platnost a účinnost Řádu
(1) Tento Řád je platný pouze ve znění schváleném Ústřední
komisí pro ochranu zvířat; změny tohoto Řádu musí být projednány
s Ústřední komisí pro ochranu zvířat a být schváleny.
(2) Tento Řád nabývá platnosti a účinnosti dnem právní
moci rozhodnutí o schválení Ústřední komisí pro ochranu zvířat.
(3) Tento Řád nahrazuje a ruší Chovatelský a zápisní řád
ČMKU schválený rozhodnutím Ústřední komise pro
ochranu zvířat ze dne 20. 09. 2000 pod č.j. 1020/459/Ř/00.
(4) Porušením výše uvedených ustanovení tohoto Řádu se
chovatelský klub, chovatel nebo majitel (držitel) psa vystavuje kárnému postihu
ze strany ČMKU.