MALÝ KNÍRAČ
Původ: Německo
Datum publikace a platnosti: 6. dubna 2000
Použití: společenský a doprovodný pes
Klasifikace FCI: skupina 2, pinčové a knírači, molosi, švýcarský
salašnický pes a jiná plemena
sekce 1, pinčové a knírači bez zkoušek
Historický přehled: Na přelomu století započal malý
knírač svoji cestu z prostoru Frankfurtu nad Mohanem, tehdy ještě nazývaný
"hrubosrstý malý pinč". Nebylo lehkou úlohou vytvořit z různých
forem, velikostí a typů a směsí tvrdých, měkkých a jemných struktur srstí, malého
psa, který by plně odpovídal exteriéru a povahovým kvalitám jeho většího
bratra, středního knírače.
Významné proporce: Kvadratická stavba těla, přičemž kohoutková výška
odpovídá přibližně délce trupu. Délka hlavy (od špičky nosu po tylní kost) odpovídá
polovině délky hřbetu (od kohoutku po nasazení ocasu).
Povaha: Jeho povahové vlastnosti odpovídají povaze středního
knírače a jsou vyjádřeny temperamentem a chováním malého psa. Chytrost,
nebojácnost, vytrvalost a ostražitost dělají z malého knírače příjemného
společenského psa i hlídače a doprovodného psa, kterého lze chovat bez problémů
i v malém bytě.
HLAVA
Lebeční část: Lebka je mohutná, protáhlá, bez silně vystupujícího
týlního hrbolu. Hlava má odpovídat mohutnosti psa. Čelo je ploché, bez vrásek a
probíhá paralelně se hřbetem nosu.
Stop či žlabinka je zvýrazněna obočím.
Obličejová část:
Nos: Čenich je dobře vyvinutý a trvale černý.
Morda je zakončena tupým klínem. Nosní hřbet je rovný.
Pysky jsou černé, pevné a hladce přiléhající k čelistem, koutky uzavřené.
Čelisti/skus/zuby: Silná horní a dolní čelist. Nůžkový skus, dobře
uzavřený, chrup úplný (42 zubů podle zubní formule), silný a čistě bílý.
Žvýkací svaly jsou mohutně vyvinuté, přesto nesmí líce rušit hranatý tvar hlavy
s bradou.
Oči: Středně velké, oválné, dopředu směřující, tmavé, s živým výrazem;
oční víčka dobře přiléhající.
Uši: Klopené uši ve tvaru V, vysoko nasazené a stejnoměrně nesené, vnitřní
okraje boltců přiléhají k lícím, jsou dopředu ke spánkům otočené, při čemž
horní linie sklopení nemá přesahovat horní linii lebky.
KRK
Svalnatá šíje je ušlechtile klenutá. Krk přechází harmonicky v kohoutek.
Mohutně nasazený, štíhlý, elegantně nesený, odpovídající mohutnosti psa. Kůže
na hrdle těsně přiléhá a je bez záhybů.
TĚLO
Horní linie: Od kohoutku dozadu lehce spadající.
Kohoutek: Tvoří nejvyšší bod horní linie.
Hřbet: Silný, krátký a pevný.
Bedra: Krátká, silná a hluboká. Vzdálenost
mezi posledním žeberním obloukem a kyčlí je krátká, čímž pes působí kompaktně.
Záď je lehce zaoblená, nenápadně přecházející v nasazení ocasu.
Hrudník je přiměřeně široký, na průřezu oválný, sahající až po loket.
Předhrudí je tvořeno výrazným výběžkem hrudní kosti.
Spodní linie a břicho: Slabiny ne příliš vtažené, s dolní partií hrudníku
tvoří pěkně klenutou linii.
Ocas je přirozeně ponechaný.
KONČETINY
Hrudní (přední): Přední končetiny jsou při pohledu zepředu silné, rovné
a nikoliv úzce postavené. Při pohledu ze strany rovné.
Plece:Lopatka přiléhá těsně k hrudnímu koši, oboustranně dobře
osvalená a nahoře přesahuje trny hrudních obratlů. Pokud možno šikmo a dobře
dozadu položená, vykazuje úhel s rovnovážnou linií asi 50o.
Paže dobře přiléhá k trupu, je silná a mohutně osvalená, svírá úhel s
lopatkou asi 95oaž 105o.
Loket je dobře přiléhající, ani vbočený ani vybočený.
Předloktí: Při pohledu ze všech stran zcela rovné, silně vyvinuté
a dobře osvalené.
Zápěstí: Mohutné, stabilní, jen nepatrně se odchylující od
struktury předloktí.
Záprstí: Při pohledu zepředu svislé, ze strany lehce šikmé k
podložce, silné a lehce pérující.
Přednítlapky: Krátké a zaoblené, prsty navzájem pevně přiléhající a
klenuté (kočičí tlapka), s krátkými, tmavými drápy a drsnými polštářky.
Pánevní (zadní): Při pohledu ze strany jsou šikmo postavené, při pohledu
zezadu rovnoběžné, nikoliv úzce postavené.
Stehno je přiměřeně dlouhé, široké a mohutně osvalené.
Koleno ani vbočené ani vybočené.
Bérec: Dlouhý a silný, šlachovitý, přecházející v silný kloub
hlezenní.
Hlezno je výrazně úhlené, mohutné, stabilní, ani vbočené ani
vybočené.
Nárt je krátký a kolmo k podložce postavený.
Zadní tlapky: Prsty jsou krátké, klenuté a těsně přiléhající; drápy
krátké a černé.
Pohyb je pružný, elegantní, pružný, uvolněný a prostorný. Přední
končetiny vykračují pokud možno daleko dopředu, zadní končetiny poskytují -
daleko vykračující a pérující – požadovanou sílu pohybu psa. Přední končetina
jedné strany se pohybuje dopředu současně se zadní končetinou strany druhé.
Hřbet, vazy a klouby jsou pevné.
KŮŽE
Srst:
Jakost srsti: Srst má být hrubá, tvrdá a hustá. Skládá se z husté
podsady a ne příliš krátkých, tvrdých a k tělu přiléhajících pesíků. Pesíky jsou
hrubé, dostatečně dlouhé, aby bylo možné
posoudit jejich strukturu, ani rozježené ani vlnité. Srst na končetinách má
tendenci nebýt tak docela tvrdá. Na čele a uších je krátká. Jako typický znak
tvoří na mordě nepříliš měkký vous a zježené obočí, které lehce stíní oči.
Barva:
a) čistě černá s černou podsadou,
b) pepř a sůl,
c) černostříbřitá a
d) čistě bílá s bílou podsadou.
Pro pepř a sůl je chovatelským cílem střední odstín s
pravidelným, dobře pigmentovaným pepřením a šedou podsadou. Přípustné jsou
barevné odstíny od tmavé ocelové šedi po stříbrnou šeď. Všechny barevné odstíny
musí vykazovat výraz podtrhující tmavou masku, která má odpovídat a ladit s
daným barevným rázem. Zřetelně světlé znaky na hlavě, předhrudí a končetinách
jsou nežádoucí.
Pro černostříbřitý ráz jsou chovatelským cílem černé
pesíky s černou podsadou; bílé znaky nad očima, na lících, na na vousech, na
hrdle, na předhrudí dva oddělené trojúhelníky, na nadprstí předních končetin,
na tlapkách, na vnitřních stranách zadních končetin a na řiti. Čelo, týl a
vnější strana uší mají být černé jako pesíky na těle.
VELIKOST A VÁHA
Kohoutková výška: U psů a fen mezi 30 a 35 cm.
Váha: U psů a fen asi 4,5 až 7 kg.
VADY
Každá odchylka od shora uvedených bodů
musí být považována za vadu, jejíž hodnocení by mělo přesně vyjadřovat velikost
stupně odchylky.
Pozoruhodné vady
*těžká nebo kulatá hlava,
*čelní vrásky,
*krátká, špičatá nebo úzká morda,
*klešťový skus,
*silně vystupující líce nebo jařmové kosti,
*nízko nasazené nebo příliš dlouhé, rozdílně nesené uši,
*světlé, příliš velké nebo kulaté oči,
*volná kůže na hrdle,
*lalok, úzká šíje,
*příliš dlouhý, klenutý nebo měkký hřbet, kapří hřbet,
*spadající záď,
*k hlavě vychýlené nasazení ocasu,
*dlouhé tlapy, mimochod,
*příliš krátká, dlouhá, měkká, vlnitá, zplstnatělá nebo hedvábná srst, hnědá
podsada,
*u barvy pepř a sůl úhoří hřbet nebo černé sedlo,
neostře od sebe ohraničené prsní trojúhelníky u černostříbřitého rázu
*nedostatečná nebo nadměrná výška až o 1 cm.
Těžké vady
*těžká nebo lehká stavba těla na nízké nebo vysoké noze,
*vybočené lokty
*obrácený pohlavní výraz (např. fena s výrazem psa),
*vybočené lokty,
*vbočená hlezna,
*strmý nebo sudovitý postoj zadních končetin,
*příliš dlouhý bérec, příliš krátký nárt,
*bílá nebo skvrnitá srst u barevných rázů černý nebo pepř a sůl,
*skvrnitá srst u barevných rázů černostříbřitý a bílý,
*nedorostlý nebo přerostlý o více než 1 cm a méně než 2 cm,
Vyřazující vady
*vývojová odchylka každého druhu,
*vadný typ,
*vady skusu jako předkus, podkus, nepravidelný skus,
*hrubé vady v jednotlivých tělesných partiích, jako např. ve stavbě těla, srsti
a její barvě,
*bázlivé, agresivní, zlostné, nadměrně nedůvěřivé, nervózní chování,
*nedostatečná nebo nadměrná výška o více než 2 cm.
Varlata: Psi musí zřetelně vykazovat normálně vyvinutá varlata,
která se zcela nalézají v šourku.
