O plemeni knírač

Knírači patří k velmi starým psím plemenům. Původ plemene je stále nejasný a však je zřejmé, že plemeno vzniklo v 15. století v Německu. Původní využití plemene knírač byl lov krys, hlídání koní a stájí. Při této práci nezáleželo na barvě a druhu srsti, ani na velikosti psa. Musel být vytrvalý, otužilý, energický a mít smysl pro obranu majetku.

První zájem chovatelů o šlechtění knírače začal v roce 1878 a v roce 1880 byly ustanoveny první plemenné znaky. V roce 1917 byli oficiálně přejmenováni drsnosrstí pinčové na knírače.

Původní plemeno knírače se nejčastěji chovalo ve střední velikosti a v různých barevných variantách. Na tehdejších výstavách se vyskytovali psi různých barev a různých druhů srsti. U kníračů se upřednostňovali barvy ocelově šedé nebo stříbrné barvy s vousem a obočím. Postupným výběrem vhodných jedinců do chovu vznikl dnešní knírač.

Plemeno knírač se dnes chová ve třech velikostních variantách - velký knírač, střední knírač a malý knírač.

Křížení středního knírače dal vznik velkému a malému knírači. Velký knírač vznikal křížením větších středních kníračů a těžkých hlídacích psů z Bavorska. Na zušlechťovací křížení velkého knírače byl použit velký pudl a černá německá doga. Toto křížení bylo v roce 1925 zakázáno. Dnešní malý knírač vznikal křížením menších jedinců středního knírače a malého stájového hrubosrstého pinče.

Díky jejich vrozeným vlastnostem - záliba v lovu, útočnost, ostražitost, ostrost a nezávislost se dnes výborně cvičí jako psy služební, lavinové, asistenční a obranáře.

Zbarvení srsti u kníračů ovlivňují lokusy K, E a lokus A v kombinaci s lokusem I

Ovlivnění barvy srsti lokusem E

Lokus E u kníračů ovlivňuje přítomnost tmavé nebo bílé barvy.

E/E - pes je černý

E/e - pes je černý, ale nese také vlohu pro bílou (alela e); při vhodném křížení může mít bílé potomky

e/e - pes je bílý

Ovlivnění barvy srsti lokusem K

Lokus K u kníračů ovlivňuje přítomnost černé barvy, nebo barvy černostříbrné či pepř a sůl. Projev lokusu K je patrný, nese-li pes alespoň jednu alelu E.

K ^B /K ^B - pes je černý

K ^B /k ^y - pes je černý, ale nese vlohu pro černostříbrnou nebo pepř a sůl (alela k ^y ); při vhodném křížení může mít černostříbrné nebo pepř a sůl potomky

k ^y /k ^y - pes je černostříbrný nebo pepř a sůl

Ovlivnění barvy srsti lokusem A v kombinaci s lokusem I

Lokus A v kombinaci s lokusem I (který v homozygotním genotypu i/i ředí barvu na světlou - stříbrnou) u kníračů ovlivňuje přítomnost barvy černostříbrné nebo pepř a sůl. Projev lokusu A je patrný, nese-li pes alespoň jednu alelu E a dvě alely k ^y . O tom, zda se pojeví barva černostříbrná nebo pepř a sůl rozhoduje alela a ^w nebo a ^t .

a ^w /a ^w - pes má zbarvení pepř a sůl

a ^w /a ^t - pes má zbarvení pepř a sůl, ale nese vlohu pro černostříbrnou; při vhodném křížení může mít černostříbrné potomky

a ^w /a - pes má zbarvení pepř a sůl, ale nese vlohu pro recesivní černou, při vhodném křížení může mít černé potomky

a ^t /a ^t - pes je černostříbrný

a ^t /a - pes je černostříbrný, ale nese vlohu pro recesivní černou, při vhodném křížení může mít černé potomky

Přehled barev

U kníračů se můžeme setkat s různou škálou barevných rázů viz tabulka.

Základní zbarvení u Malých kníračů - čistě černá s černou podsadou, pepř a sůl, černo-stříbrná, čistě bílá s bílou podsadou.

Základní zbarvení u Středních kníračů - čistě černá s černou podsadou, pepř a sůl.

Základní zbarvení u Velkých kníračů - čistě černá s černou podsadou, pepř a sůl.

Tab. Genetika zbarvení srsti

Genotyp	Hlavní barva srsti	Přenašečství barvy srsti
EEK ^B K ^B	černá	-
EEK ^B k ^y a ^w a ^w	černá	pepř-a-sůl
EEK ^B k ^y a ^w a ^t	černá	pepř a sůl, černostříbrná
EEK ^B k ^y a ^w a	černá	pepř a sůl, recesivní černá
EEK ^B k ^y a ^t a ^t	černá	černostříbrná
EEK ^B k ^y a ^t a	černá	černostříbrná, recesivní černá
EeK ^B K ^B	černá	bílá
EeK ^B k ^y a ^w a ^w	černá	bílá, pepř-a-sůl
EeK ^B k ^y a ^w a ^t	černá	bílá, pepř a sůl, černostříbrná
EeK ^B k ^y a ^w a	černá	bílá, pepř a sůl, recesivní černá
EeK ^B k ^y a ^t a ^t	černá	bílá, černostříbrná
EeK ^B k ^y a ^t a	černá	bílá, černostříbrná, recesivní černá
eeK ^B K ^B	bílá	černá
eeK ^B k ^y a ^w a ^w	bílá	černá, pepř-a-sůl
eeK ^B k ^y a ^w a ^t	bílá	černá, pepř-a-sůl, černostříbrná
eeK ^B k ^y a ^w a	bílá	černá, pepř-a-sůl, recesivní černá
eeK ^B k ^y a ^t a ^t	bílá	černá, černostříbrná
eeK ^B k ^y a ^t a	bílá	černá, černostříbrná, recesivní černá
eek ^y k ^y a ^w a ^w	bílá	pepř-a-sůl
eek ^y k ^y a ^w a ^t	bílá	pepř-a-sůl, černostříbrná
eek ^y k ^y a ^w a	bílá	pepř-a-sůl, recesivní černá
eek ^y k ^y a ^t a ^t	bílá	černostříbrná
eek ^y k ^y a ^t a	bílá	černostříbrná, recesivní černá
EEk ^y k ^y a ^w a ^w	pepř-a-sůl	-
EEk ^y k ^y a ^w a ^t	pepř-a-sůl	černostříbrná
EEk ^y k ^y a ^w a	pepř-a-sůl	recesivní černá
EEk ^y k ^y a ^t a ^t	černostříbrná	-
EEk ^y k ^y a ^t a	černostříbrná	recesivní černá
Eek ^y k ^y a ^w a ^w	pepř-a-sůl	bílá
Eek ^y k ^y a ^w a ^t	pepř-a-sůl	bílá, čenostříbrná
Eek ^y k ^y a ^w a	pepř-a-sůl	bílá, recesivní černá
Eek ^y k ^y a ^t a ^t	černostříbrná	bílá
Eek ^y k ^y a ^t a	černostříbrná	bílá, recesivní černá

Černá srst

U čistě černých kníračů (obr.1) s černou podsadou má být srst leskle černá, ale můžeme se často setkat s načervenalým zbarvením vousů a obočí, které je u tohoto zbarvení nežádoucí.

Obr. 1. Čistě černá s černou podsadou (genotyp lokusu K je K ^B K ^B nebo K ^B k ^y )

schnauzer_black

Srst pepř a sůl

Barva pepř a sůl (obr.2) patří k nejpůvodnějším zbarvením u psů tzv. aguti - zbarvení. Chovatelským cílem u tohoto zbarvení je střední odstín s pravidelným střídáním pigmentované a nepigmentované části chlupu, který navozuje dojem pepře a soli. Povolené jsou barevné odstíny od tmavě ocelově šedé až po stříbřitě šedou. Tmavší a světlejsí místa by měla být pravidelně rozložena po těle. Takto zbarvení jedinci musí vykazovat tmavou masku, kdy výrazné bílé znaky na hlavě, hrudi a na končetínách jsou nežádoucí.

Obr.2. Pepř a sůl (genotyp lokusu K je k ^y k ^y a lokusu A je a ^w a ^w , a ^w a ^t , a ^w a)

schnauzer_peper_salt

Černostříbrná srst

Černo - stříbrné zbarvení (obr.3.) je schváleno pouze u knírače malého. První černo - stříbrní jedinci se zrodili ze zbarvení pepř a sůl. Zbarvení černo - stříbrné bylo schváleno až v 80 letech 20. století. Chovným cílem je černá krycí srst s černou podsadou a bílé odznaky nad očima, na lících, na vousech, na hrdle, na přední straně hrudi dva dělené trojúhelníky, nad nadprstí hrudních končetin, na tlapách, na vnitřní straně pánevních končetin a kolem řitního otvoru. Čelo, šíje a vnější strana uší by měly být stejně jako krycí srst - černé.

Obr.3. Černo-stříbrné (genotyp lokusu K je k ^y k ^y a lokusu A je a ^t a ^t nebo a ^t a)

schnauzer_blacksilver

Bílá srst

Ještě dříve než černo - stříbrné zbarvení, se vyskytlo u kníračů zbarvení bílé (obr.4), kdy jedinci vznikly pravděpodobně mutací. Do České republiky se poprvé importovali v 80 letech 20 století z německých chovných stanic.

Srst bílého knírače je zcela bez pigmentu, tedy neobsahuje bílou barvu ale je bezbarvá. Mezera v rohovité vrstvě chlupu je vyplněna vzduchem místo barvivem. To má za následek, že toto zbarvení je bílé. Chlup bílého knírače má menší tvrdost a srst je mnohem jemnější než u jiného zbarvení. Bílý knírač ač neukládá barvivo do srsti je pigmentovaný. Pigment se ukládá do kůže. Pokud má bíle zbarvený jedinec červený pigment feomalinin může se u nich objevit červený úhoří pruh na zádech.

Obr.4. Čistě bílá s bílou podsadou (genetotyp lokusu E je „ee")

schnauzer_white